-
Nejnovější
-
Cestování a doprava
-
Období
V půl jedné v noci zazvoní někdo u lékárníka. Rozespalý lékárník se roztržitě oblékne, otevře a spatří opilého, škytajícího námořníka.
„Vy jste lékárník?” ptá se ho vrávorající námořník.
„Ano. Co se stalo?”
„A jste majitelem této lékárny?”
„Ano, jsem. Co si přejete?”
„Prosím vás,” škytne námořník, „máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Mám!” vyrazí ze sebe lékárník a zuří vzteky, protože ho kvůli takovéhle hlouposti vytáhl z postele.
„Tak si je strčte za klobouk!” zařve ze všech sil námořník a s hurónským smíchem zmizí za rohem.
To by mohl být docela klidně konec, jenže chudák lékárník je zlostí celý bez sebe, rozmrzele se svlékne, vleze do postele a rozčilením nemůže usnout. Asi tak za půl hodiny se zvonek opět ozve. Lékárník vyskočí, navlékne kalhoty, letí ke dveřím a tam stojí zase námořník. Lékárník se chce na něho vrhnout, ale vidí, že tohle je někdo jiný, tenhle je menší a má knírek.
„Promiňte,” omlouvá se námořník s knírkem, „nebyl tady asi tak před půlhodinou jeden opilý námořník?”
„Byl!” vyhrkne lékárník.
„A ptal se vás, jestli jste lékárník?”
„Ptal.”
„A vy jste mu řekl, že ano.”
„Ano, řekl.”
„A ptal se vás,” pokračuje námořník s porozuměním, „jestli jste majitelem této lékárny?”
„Ano, ptal,” odpovídá netrpělivě přešlapující lékárník.
„A vy jste mu řekl, že jste jejím majitelem?”
„Ano, řekl.”
„A zeptal jste se ho, co si přeje?” pokračuje pomalu rozšafný noční návštěvník.
„Ano,” přikyvuje zkoprnělý lékárník.
„A on si přál vědět, zda máte takové bílé kulaté pilulky proti mořské nemoci?”
„Ano, přál.”
„A vy jste mu samozřejmě řekl, že je máte?”
„Ano, řekl.”
„A on vám řekl, abyste si je strčil za klobouk?”
„Jo, řekl!” vyhrkne lékárník.
Námořník se dobrácky usměje a pokračuje: „Tak já jsem vám jen přišel říct, že už si je za tím kloboukem nemusíte nechávat, a můžete si je zase klidně vyndat, protože jste naletěl na nejapný žert mého opilého kamaráda!”
Další vtipy z kategorie
Sedí dva námořníci v lokále. Jeden starší, protřelý mořský vlk a druhý takový holobrádek, kterému je námořnická čepice trochu velká. A naproti nim sedí mladá, hezká slečna. Nováček se na ni dívá lačnýma očima a občas vzdychne. Když už to trvá příliš dlouho, povídá mu ten starý vlk: „Běž a prohoď s ní pár slov! Uvidíš, že tahle si dá říct, mám na to čuch!”
Nováček se tedy odhodlá, vstane a přistoupí ke slečně: „Hele, slečno, nekopla byste si s námi partičku mariáše?”
-
+


25. 12. 2011
Hovoří spolu dvě ženy a jedna každou chvíli zabučí. Druhá to vždy diskrétně přehlédne, ale s přibývajícím časem je čím dál tím zvědavější, co to dělá.
Známá jí to vidí na očích, a tak se snaží zachránit trapnou situaci a omlouvá se: „Toho si nevšímej, dala jsem si asi na dovolené v Anglii šílený biftek...”
-
+


25. 12. 2011
Na potápějící se loď se znovu vyškrábe půvabná dívka.
„Co blázníte?” řve na ni rozčilený kapitán. „Zpátky!”
„A nepůjdu!” trucuje dívka.
„Prosím vás, co je tohle za nápady?”
„A nepůjdu! Sotva jsem skočila do vody, už mě začal jeden z vašich mužů obtěžovat!”
-
+


25. 12. 2011
Unavený cestující vstoupí do své kajuty, aby si odpočinul. Jen co se převlékl do pyžama, vyruší ho něžné zaklepání na dveře kajuty. Otevře a spatří roztomilou dívku v průsvitné noční košilce.
Dívka upadne do rozpaků: „Ach... promiňte, myslela jsem, že jste ten pán z poslední noci!”
-
+


25. 12. 2011
Co je těžší než dostat těhotnou ženu do Volkswagenu Brouk?
Dostat ji v Broukovi do těhotenství.
-
+


25. 12. 2011
Malá Verunka je s maminkou na procházce v horách a najednou vykřikne: „Mami, mami - podívej, sněžný muž!”
„Ale kdepak, Verunko,” uklidňuje ji matka, „to je jen zasněžený bezdomovec.”
-
+


25. 12. 2011
Vykračuje si jeden pán po palubě v ženské sukni, v botách s vysokým kramflíčkem, sněhobílé blůzičce s fižím a s kabelčičkou.
„Ty ses snad zbláznil!” chytne ho za ruku přítel. „Co je s tebou? Na co ta maškaráda? Stěží jsem tě v tom poznal ...”
„Hlupáku,” šeptne mu přestrojený muž, „copak ty nevíš, že když se něco stane, tak se z lodi zachraňují nejdřív ženy a děti?”
-
+


25. 12. 2011
V hotelové koupelně: „Čím se to natíráš?”
„To je Dove.”
„Takže krém?”
„Ne, asi holub!”
-
+


25. 12. 2011
Věž: „Přepněte na autopilota.”
Pilot: „To nejde, ještě nejsme na zemi...”
-
+


25. 12. 2011
Pan Vodička netrpělivě přešlapuje v prosklené letištní hale a při pohledu na zasněžené letiště venku instinktivně drkotá zuby: „Nevím, nevím, jestli v tomhle nečase letět...”
-
+


25. 12. 2011